Velikonoční vandr 10. - 12. 4. 2004


Zpět


První odvážná beruška na Křemově pláštěnce. Kočičky rostly jak vzteklý Zajímavá kresba na kůře, zkoušíme možnosti našeho fotoaparátu Devětsil

Zpozdilá sněženka Druhá odvážná beruška, na mém batohu Špičák, lokální nejvyšší kopec, měří okolo 800 m U naučné stezky v Dolní Cerekvi bych se snad dala i na rybaření

Již takřka tradičně zahajujeme o Velikonocích čundráckou sezónu. Letos jsme se rozjeli na Vysočinu.
K základní skupině, čítající Helču a Křemu, jsem se nakonec přidala až o půl dne později, anžto jsem se potřebovala zotavit z náročné pohotovostní služby.
Takže jsem v sobotu okolo půlnoci zatábořila v lese za Bransouzema. Musím říci, že na Velikonočním vandru je nejzajímavější počasí. Letos jsme v tričkách naráželi ještě na zbytky sněhu. Zatímco v noci bylo chladno i mých dvou spacácích, ve dne jsem si připálila obličej do červena. Prostě meteorologická schizofrenie.
Taky musím podotknout, že letos mě po X letech v pondělí nikdo nevyšupal. Prostě takový klid...


Zpět