Vánoční svátky 2003
Zpět
Říká se, že Vánoce jsou svátky klidu, ale mnohdy to bývá spíše jedno z nejrušnějších období z celého roku. Po usilovném nakupování dárků a pečení cukroví přišel Štedrý den. Po večeři a rozbalení dárků v rodinném kruhu jsme hráli v Cítolibském kostele na půlnočce. Po půlnočce ještě někteří zašli k Věře-Weverce na výborný čaj a ježíškovskou hru Carcassone. Hrady jsme zde nakonec stavěli až do časných ranních hodin.
Další den, na Boží hod, jsme okusili zimu v lenešickém kostele, když jsme zde předvedli naše hodinové pásmo. Po vystoupení jsme se u nás pak hromadně ohřáli.
Vystupovali jsme i na sv. Štěpána, a to v předsálí dělnického domu v Cítolibech. Toto vystoupení se mi líbilo asi nejvíce, protože se k nám přidal i jazzman Pavel se svým kontrabasem.
Příští víkend máme ještě domluvené jedno vystoupení v kostele ve Hřivicích (už se těšíme nejen na vystoupení, ale i na cestu motorákem :-) a v Lenešicích.
Protože na vánoční svátky krásně navazoval víkend, neodolali jsme a vydali jsme se s Helčou a Křemou do Vacova (Šumava) na srub bez vody a elektřiny, kde jsme v "rodinném kruhu" opět oslavili Vánoce. Běžky byly ale tentokrát nevýhodou, protože posledních 5 cm sněhu během našeho pobytu stihlo spolehlivě roztát. Tak jsme se šli podívat na rozhlednu na Javorníku alespoň pěšmo.
Jak jsem se následně dozvěděla, podílela jsem se na rozšíření chřipkové epidemie z Ústeckého kraje do Prahy. Tak pardon...!
Na Silvestra jsem se těšila, že nebudu vůbec nikde slavit, ale krásně se vyspím do Nového roku. To se mi dařilo až do 23:45, kdy jsem byla probuzena. Pak navazovaly přípitky se sousedy, které trvaly až do 2:30.
Na Nový rok jsme se šli podívat na tradiční výstup na Oblík. Sešla se zde spousta turistů středního a vyššího věku, na kterých nebyla vidět ani trochu únava z předešlé noci, ba dokonce hojně vytahovali různé placatice a lahvičky a vzájemně si dávali ochutnávat.
Zpět